Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

New Zealanding

10. 09. 2017 13:32:03
Dámy a pánové, vítám vás na konci světa, v krajině nedotčené a zemi Pána prstenů, na NOVÉM ZÉLANDU. Doufám, že jste připraveni na opravdové dobrodružství, protože tohle bude pořádná jízda!

Ať už očekáváte cokoli a rozhodli jste se pro tuhle zemi z jakéhokoli důvodu, můžu vám garantovat, že nebudete zklamaní. Vypadá to, že dělám Zélandu reklamu? A proč by ne, platí mi za to tou nejvyšší odměnou – možností prozkoumat všechny kouty a divy v podmínkách jako stvořených pro baťůžkáře. Tak se pohodlně usaďte a dovolte mi představit vám tuhle Zemi Nezemi.

Nový Zéland (Aotearoa v maorštině) se nachází v jihovýchodní části Tichého oceánu jakožto soused větší a slavnější Austrálie, která leží 2000 kilometrů od západního pobřeží. Ačkoli je rozloha Zélandu větší než rozloha Velké Británie, žije zde jen 4,5 milionu stálých obyvatel!
(Pro srovnání: v Británii je to 65 milionů!!!) Není tedy divu, že tu častěji narazíte na ovce než na lidi. Nový Zéland se rozkládá na dvou ostrovech – Severní a Jižní a já se vám je pokusím oba popsat a srovnat, protože ačkoli se bavíme o jednom státu, mezi „Severním“ a „Jižákem“ je pár zásadních rozdílů. Nechápejte to ale tak, že si máte vybrat. Navštívit musíte rozhodně oba! Povinně!

Pokud se těšíte na sněhobílé pláže plné surfařů, teplo a různé společenské akce, SEVERNÍ OSTROV vás určitě nezklame. Tady totiž už vládnou subtropy a leží zde jak největší zélandské město Auckland, tak i hlavní město Wellington. Kromě velkých měst tu ale taky najdete místa jako Hobitín, slavnou aktivní sopku Tongariro, lesnatý Coromandel, Hawke ́s Bay a Bay of Plenty, prosluněný Nothland s jeho Bay of Islands a tisíce dalších dechberoucích míst. Rozhlédněte se kolem a uvidíte kopečky pokryté zeleným kobercem, pasoucím se dobytkem a rozlehlými farmami. Narazíte tu také na hluboké lesy a vodopády téměř všude, kam se vydáte.

Co se práce týče, sezónním jobům vládne kiwi. Bay of Plenty je často nazýván „The world capital of kiwi“ a to z dobrého důvodu - nekonečné sady vám zajistí práci v jakémkoli ročním období. Další práce přirozeně přichází s velkými městy, a tak můžete denně najít desítky různých pozic od hospitality po constructions, hlavně v Aucklandu a okolí. Jestliže se nechystáte na úplný hippie lifestyle, ale raději byste se usadili a našli něco v oboru, tak je Auckland rozhodně první místo, které zkusit!

Léto na severu je ta správná ostrovní pohoda. Tahle část Zélandu doslova ožívá s každým slunečným dnem a vy můžete cítit energii, kterou tu lidé vyzařují. Co se týče počasí a teplot, mění se skoro s každým kilometrem. Jelikož jsme na jižní polokouli, čím více na jih se vydáte, tím větší vám bude zima. Zato „zima“ v Northlandu se dá přirovnat spíš k dubnu ve střední Evropě.

Další výsadou severního ostrova jsou adrenalinové sporty. Ty pochopitelně můžeme vyzkoušet i na ostrově jižním, jenže za dost nelidské ceny. A tak pokud jste fanoušci sky-divingu,
bungee-jumpingu, paraglidingu a všech podobných aktivit, nezapomeňte se zastavit u jezera Taupo, kde vás čekají úchvatné výhledy a zážitky v rámci vašeho cestovatelského rozpočtu!

Severní ostrov zkrátka žije v každé roční době, ale i tak si můžete najít klidné místečko nebo opuštěnou pláž a užívat si slunečné dny jako na tropické dovolené.

Majestátné hory se zasněženými vrcholky zrcadlící se v blankytně modrém jezeře obrostlém voňavými květy všech barev a druhů, to je JIŽNÍ OSTROV. Hlavní metropolí Jižáku je město Christchurch ležící na východním pobřeží. Ačkoli zde není tak živo ani tolik obyvatel, nudit se rozhodně nebudete. Jižní ostrov Nového Zélandu skýtá nekonečně mnoho úchvatných scenérií, které se dají jen těžko slovy popsat. Tady se totiž cesta stává cílem, když jedete napříč ostrovem a musíte zastavit každou chvíli, protože nevěříte svým očím. Nejvyšší hora Mt Cook, jezera Tekapo, Wakatipu a další, ledovce Fox a Franz Josef, národní park Abel Tasman ale také lesopark Catlins, nejstarší zélandské město Dunedin, Kaikoura a samozřejmě dech beroucí Queenstown a Fiordland, to vše a mnohem, mnohem víc na Jižáku najdete.

Po festivalech a plných plážích na severu vás klídek na jihu možná překvapí. Až tady totiž zažijete to, že jedete čtyři hodiny a potkáte dvě auta, jste týden bez signálu nebo nenarazíte na civilizaci. Nepotkáte tu ani tolik Maorů jako na ostrově Severním. Spousta seveřanů tvrdí, že lidé a kultura na Jižáku je jako 10 let pozadu, což ale nemusí být vůbec na škodu. Je pravda, že si občas zanadáváte na prašné kamenité cesty namísto normálních silnic, na druhou stranu je tu obecně levněji než na severu. Je tu také víc bezpečno, jelikož s více lidmi a velkými městy přichází i kriminalita, takže nakonec vás pravděpodobněji okrade nějaký jiný backpacker než někdo místní.

Rozhodně se nemusíte bát, že tu nenajdete práci. Vinice najdete od severu až po Central Otago stejně jako jablečné i třešňové sady. Nejvyhlášenější místa pro sezónní práce jsou Blenheim, Nelson a okolí, Alexandra, Cromwell a okolí a co se ostatních prací týče, opět hledejte ve větších městech a turistických centrech.

Jelikož jsme na Jižním ostrově, jsme dál od rovníku a blíž k Antarktidě, což s sebou přináší daleko chladnější počasí. Noční teploty se můžou dotknout bodu mrazu dokonce i v létě, ačkoli jste se přes den koupali v jezeře. Zima už připomíná evropskou verzi. Sníh tu rozhodně není nic neobvyklého, na vrcholcích hor ho najdete celoročně a v zimě ožívají lyžařská střediska, zejména v okolí Queenstown. Teploty nejspíš neklesnou moc hluboko pod bod mrazu, ale spaní v autě bych raději dvakrát zvážila!

Zatímco Severní ostrov se pyšní výsadou extrémních sportů a perfektních pláží pro surfing, skoro bych řekla, že Jižní ostrov nic z toho nepotřebuje. Musím totiž znovu zmínit neuvěřitelné obrazy a výhledy, které se vám skýtají ať už na tracku nebo prostě někde po cestě. Když si prohlížíte fotky z Jižáku, tak nevěříte, že takové místo vážně existuje a příroda může být občas až kýčovitá. Barvy, zvuky, vůně a tvary Jižního ostrova vás očarují tak, že už vám pak všechno ostatní bude připadat obyčejné. A přestože zkrátka musíte navštívit ostrovy oba, za mě je Jižák jasný vítěz a nejneuvěřitelnější místo, jaké jsem kdy viděla.

Naštěstí cestování po Zélandu je s campervanem opravdu jednoduché, a tak se nemusíte bát, že byste něco nestihli nebo se někam nedostali. Tak už balte kufry, kupujte letenky, oprašujte angličtinu a těšte se na pohádkovou zemi. See you around!

Autor: Magdaléna Bláhová | neděle 10.9.2017 13:32 | karma článku: 13.02 | přečteno: 409x

Další články blogera

Další články z rubriky Cestování

Petr Janák

Po hedvábné stezce

Hory neznají třídní rozdíly, protekci, vztek, nenávist, štěstí, lásku zkrátka nic. Jsou čisté, nahé. Proto na ně, tak rád jezdím. Přiblížit se jim aspoň na chvilku a poznat sám sebe. Ne nadarmo se říká, že hory ukáží charakter.

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 3.59 | Přečteno: 94 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 11:Monumentální BARGUZINSKÁ dolina, posvátný býk a sv. NOS

Rusko - země mnoha tváří a protikladů. Vše strašně velké, zde 200 km dlouhá a 40 km široká Barguzinská dolina, ale i: když láska, tak všeobjímající, když nenávist, tak až za hrob, když vzdálenosti, tak mimořádné, 1000km žádná míra

21.9.2017 v 7:14 | Karma článku: 9.33 | Přečteno: 129 | Diskuse

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 25.83 | Přečteno: 933 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 190 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 9:"V létě vozím turisty,v zimě basy s vodkou",říká JUDR Č.

Po devítihodinové plavbě na škuneru Volnyj napříč Bajkalem se při ústí velké řeky Barguzin ubytováváme u pohostinné rodiny Černovových, dostáváme masívní večeři a s chutí vstupujeme do očistné ruské baně i s březovými metličkami.

19.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 243 | Diskuse
Počet článků 1 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 409

Jméno mé je Magdaléna a nedávno jsem oslavila 21. narozeniny. V sotva dvaceti letech jsem odletěla ,,na pár měsíců" na Nový Zéland, ze kterých se vyklubal rok a čtvrt. Zatím. V téhle ,,Zemi Nezemi" jsem už vyzkoušela snad všechny způsoby a styly života, od au pair až po hippie life v campervanu. Plánuji na Novém Zélandu zůstat a studovat žurnalistiku, kterou jsem se chystala studovat už v Česku, než mě zlákaly dálky cest. Moje články tu nejsou od toho, abych se chlubila, kde všude jsem byla a co jsem viděla, ale od toho, abych pomohla všem, kdo se chystají na Nový Zéland nebo kamkoli ,,pryč z domu" a ukázala, jak velký svět dokáže být. A my taky. Za rok na konci světa se odehrála spousta příběhů a dobrodružství, které budu s radostí sdílet se všemi ostatními. Nebyla to vždy procházka růžovou zahradou, ale zkoušky a výzvy k cestování na vlastní pěst neodmyslitelně patří. A nakonec je vlastně jedno, kam jedete, ty největší příběhy se odehrávají ve vás samých od chvíle, kdy nastoupíte do letadla! Bottoms up!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.